Já...nemám slov..

1) Ležet v posteli v oblečení?
2) Dotyk postele s jakoukoliv komponentou pro uklízení? Smetáčkem?
3) Posadit nevydezinfikovanou kamarádku na postel?
4) Užití neumytého příboru?
5) Utření rukou do tepláků po olíznutí? :)

Třetí den..to jsem zvědavý, jak se mi vrátíš. Miluju Tě :-*





-----
úprava bodu 2) Mop :)

Tři hodiny ráno, noční rozjímání..

Tak si tak nočně rozjímám se správně naladěným Jarmilem, sedíme na ICQ a řešíme víno, ženy zpěv. A já mezitím konfiguruji svoji webovku a iframe na tomto blogu :).

Takže pokud budu mít náladu, kameru online, spustím si na compu indiána, tak v tom vnořeném rámu budu tak nějak asi vždycky já, nebo ten, kdo tu bude zrovna sedět u PC :). Tedy pokud nemáte úplně nějaký magorský prohlížeč, který iframy nepodporuje.

Už jsem dlouho nic nenapsal. Nebyla nálada, nebyl čas, nebylo kdy. Změnilo se toho spousty a spousty. Ta nejzásadnější změna - Hranostajátko odjelo na dva měsíce do Polska na stáž. Ještě nemá ani internet, zkoušeli jsme to dneska dát dohromady, ale chyba bude asi na straně správce sítě. Tak jsme jen prosmskovali a protelefonovali moc moc peněz a stejně se nepovedlo. Mno, snad se podaří dnes, doufám.

Několikrát se mi lidi ptali, kdybych měl označit nejsmutnější místo, na kterém jsem kdy stál. Pravděpodobně se to mění, pokaždé to bude něco jiného..Ale dnes, dnes mám naprosto jasno, které místo to bude, zkusím najít na internetu obrázek, třeba se poštěstí.

Tak se sice nepoštěstilo, ale Photoshop zvládne divy :). Ano, je to nástupiště číslo 5 pražského hlavního nádraží. Právě odsud jsi mi odfrčela do dalekého severního města, a teď Tě moc moc dlouho neuvidím. Ach ouvej. Byl jsem moc šťastný, že je to "jenom" na dva měsíce. Ale teď vidím, že i to je nějak hodně moc, je to teprve druhý den, co jsi pryč a už je to strašně, strašně dlouho..

Půl čtvrté ráno, musím jít spát, nebo usnu v sedě. Pusítko, až si to přečteš, tak to bude fajn, protože budeš na internetu, a to bude paráda. Moc se těším na SKYPE hovor z Gdaňsku, moc se těším, až i uslyším Tvůj hlas..

Krásnou dobrou noc, tam do dalekých krajin..

Miláčku, Zuzátko, jsi skvělá...

Tak dlouho jsem již nic nenapsal, myslím, že to nějak odbývám, ani to asi není tím, že by nebyl čas, spíš se tak nějak nic neděje. Ale to se určitě brzy změní..

Za týden mi odjíždíš, nejméně na dva měsíce, ale bůhví, jak dlouho vlastně zůstaneš. Ne, snažím se moc nesmutnit, je dobře, že Ti to vyšlo, myslím, že taková cesta může jen prospět, jiné prostředí, naučit se jazyk, procvičit angličtinu..má to jen výhody.. Ale nebudeš tady, víš.. nebudu moci kdykoliv zavolat, počkat, až mi položíš telefon :).

Ještě máme týden. Ještě týden si budu strašně moc užívat, kdykoliv Tě budu moci chytit za tlapičku, dát Ti pusu na tvář a být s Tebou, třeba se jen projít po Praze, nafotit nějaké fotečky, které sice nesnesou žádnou kritiku, ale na kterých budeš ty, a proto pro mne budou ty nejkrásnější na světě, i když budou vypadat třeba tak, jako Tvůj neskutečně zubatý ksichtík s kytičkou z Hůrky :). Ne, fakt jsem tu fotku nedám :).

Miláčku, doufám, že se Ti celá stáž bude moc líbit, že splní ten účel, který má, a že budeš šťastná. Ale stejně tak doufám, že budeš šťastná, až se budeš vracet, stejně jako budu já, až Tě budu moci zase políbit, po nějakém těch dvou, třech měsících, až se mi zase vrátíš. Moc Tě miluju, pusátko.