Tak dlouho jsem již nic nenapsal, myslím, že to nějak odbývám, ani to asi není tím, že by nebyl čas, spíš se tak nějak nic neděje. Ale to se určitě brzy změní..
Za týden mi odjíždíš, nejméně na dva měsíce, ale bůhví, jak dlouho vlastně zůstaneš. Ne, snažím se moc nesmutnit, je dobře, že Ti to vyšlo, myslím, že taková cesta může jen prospět, jiné prostředí, naučit se jazyk, procvičit angličtinu..má to jen výhody.. Ale nebudeš tady, víš.. nebudu moci kdykoliv zavolat, počkat, až mi položíš telefon :).
Ještě máme týden. Ještě týden si budu strašně moc užívat, kdykoliv Tě budu moci chytit za tlapičku, dát Ti pusu na tvář a být s Tebou, třeba se jen projít po Praze, nafotit nějaké fotečky, které sice nesnesou žádnou kritiku, ale na kterých budeš ty, a proto pro mne budou ty nejkrásnější na světě, i když budou vypadat třeba tak, jako Tvůj neskutečně zubatý ksichtík s kytičkou z Hůrky :). Ne, fakt jsem tu fotku nedám :).
Miláčku, doufám, že se Ti celá stáž bude moc líbit, že splní ten účel, který má, a že budeš šťastná. Ale stejně tak doufám, že budeš šťastná, až se budeš vracet, stejně jako budu já, až Tě budu moci zase políbit, po nějakém těch dvou, třech měsících, až se mi zase vrátíš. Moc Tě miluju, pusátko.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat