sobota 29. září 2007

Rušíme účast..

Z důvodů, které s létáním absolutně nesouvisí, ale které mne natolik frustrovaly a znechutily dnešní den cokoliv dělat, s lítostí oznamuji, že naši účast na dnešním leteckém Eventu ruším.

Proč se ani moje vlastní rodina ke mně nechová fér, nechápu. Proč si vlastní problémy vybíjí na mně, taky nechápu. Ale daří se jim to nádherně, kazit všechno, na co jsem se opravdu těšil.

pátek 28. září 2007

29.9. IVAO CZ/SK Competition II

Úvod +Navigační příprava

IVAO CZ + IVAO SK divize vždy jednou za čas vyhlásí soutěž o "co nejvyšší počet přeletu společných hranic" zástupci té, či oné země. Země, která bude mít po čtyřech hodinách nejvíce přeletů, vítězí.

Protože se jedná o prestižní akci a Retriever Airlines se svojí nyní již početnou flotilou letounů nechtějí zůstat pozadu, je třeba se na tuto akci řádně připravit předem. Navigační příprava vyžadovala pečlivý průzkum IFR letišť v obou zemích, jejich uspořádání tak, abychom co nejméně cestovali "zbytečně" (vytvořit co nejkratší trať), ekonomicky, ale na druhou stranu se dostali na hlavní letiště v exponovaných časech, kvůli zábavě a také popularitě.

A nyní již navigační příprava, v pořadí volačka, typ letounu, letiště odletu-letiště příletu ICAO, letová hladina trať a vzdálenost v nm.

RTV357A,B763,LKKV-LZIB,FL270,BALTU L984 RAK W32 VOZ UT45 BODAL UL726 BNO UM748 BERVA
,274.5nm

RTV357B,B763,LZIB-LKPR,FL240,BERVA M748 BODAL,186.0nm

RTV357C,B763,LKPR-LZPP,FL270,VOZ UL993 ODNEM UM748 BERVA,168.3nm

RTV357D,B763,LZPP-LKPD,FL200,BERVA M748 BNO,121.6nm

RTV357E,B763,LKPD-LZZI,FL210,TBV T42 HLV P27 MAKAL,125.2nm

RTV357F,LJ45,LZZI-LKMT,FL80,BILNA,34nm

RTV357G,LJ45,LKMT-LZSL,FL100,BILNA B45 RIMIT,76nm

RTV357H,B763,LZSL-LKTB,FL200,ULPIS A42 NIT M748 ODNEM,124.0nm

RTV357I,B763,LKTB-LZTT,FL250,ODNEM M748 NIT A42 SLC R53 EPEDA,176nm

RTV357J,B763,LZTT-LKPO,FL220,GOSID P27 HLV,115.4nm

RTV357K,B763,LKPO-LZKZ,FL250,HLV P27 PPD R232 MARKA,162.4nm

RTV357I,B763,LZKZ-LKKU,FL260,MARKA R232 PPD P27 HLV,172.5nm

Počítáme samozřejmě s tím, že během 4 hodin je tento počet absolutně nestíhatelný, ovšem minimálně 3/4 tratí bychom odletět chtěli. Jak vše dopadne, a jak budeme nakonec hodnoceni v poměru k "velkým" aerolinkám, toť uvidíme až po vyhodnocení celé soutěže.

Každopádně nám držte palce, ostudu vám snad neuděláme !

pondělí 24. září 2007

Ať žijí holčičí časopisy !!

Cestou z bazénu (viz níže) jsem neměl v tramvaji nic moc na práci a tak jsem se prostě nudil. Nakonec mne zaujala slečna...spíše dívka...mno, řekněme malá holka, čtoucí nejmenovaný holčičí časopis. Na právě otevřené stránce skvěl se minimálně fontem 48 titulek jak kráva : "Jak zaujmout kluka svých snů !" a pod ním mnoho způsobů, jak právě na sebe upoutat pozornost, aby si "on" všiml. Ve více či méně nudné směsi rad typu "shoď ho ze židle" , "polej ho čajem ze školní jídelny" a "upadni na něho" , jsem však objevil něco, co mě na okamžik ochromilo :

"Narvané metro až k prasknutí ? Ideální ! Určitě víš, kde Tvůj miláček vystupuje, nastup do stejného vagónu, jako on, a při vystupování (musíš ale dříve, nežli on) se kolem něho protáhni a jemně o něj otři svá ňadra a přirození".

Huhu. Nevěřícně zírám na poslední větu a v hlavě mi koluje obrázek té slečny přede mnou a toho maníka, co sedí naproti ní. V bizardní scénce plné třecích se ňader a napopsatelného pohybu dámského podbřišku.

Jen si říkám, že je škoda, že už nechodím na základku. Kdyby si tohle přečetly naše spolužačky (ale jen ty, co za něco stály, podotýkám..) a jaly se testovat funkci a úspěšnost téhle metody, bylo by o zábavu postaráno.

Jak jsem zase navštívil bazén..

Po několikaměsíční pauze jsem opět navštívil plavečák v Podolí. A málem jsem se utopil. Fakt, tak šílený pokles formy jsem opravdu nečekal, bylo to, jako bych celou dobu plaval v medu. Pomalu pomalu, pomalililinku... Bazén průměrně za minutu deset, to je fakt na věšák. Zkoušel jsem to stáhnout pod minutu, 20 metrů před koncem toho šílenýho sprintu jsem se prakticky jen topil a dal to za 54 sekund. Brrr, hrůza.

V páře jsem vydržel ani ne šest minut, absolutně neprohřátý, ale fyzicky naprosto vyčerpaný jsem vybíhal ven a pod studenou sprchou mi byla neuvěřitelná zima. Kde jsou ty časy, kdy jsem pod deset minut nešel a sprcha byla ledový pošušňáníčko na závěr ?

Přemýšlel jsem nad množstvím důvodů, proč se tak dělo a dospěl jsem k následujícím možnostem. Tak tedy, možná :

a) za to může dnešní fyzicky slušně náročná "akce postel"

b) za to může ne příliš náročný volejbal

c) za to může moje podvědomí, které to tak prostě čekalo a nic se mu nechtělo

d) za to může prakticky 4 měsíční flákání, s více či méně pravidelným volejbalem a s pravděpodobně častějším ( a rozhodně kvalitnějším ) sexem :o).


Sám se přikláním k možnosti D , hádejte proč. je to zoufale málo. Teď přijde Lucerna a fyzicky náročné tréninky a moje fyzička je prakticky nulová. Takže začínám opět chodit pravidelně plavčit, ať se vrátím alespoň tam, kde jsem před pár měsíci byl. Tedy bazén za 42 vteřin a pára na 16 minut :o).

Enjoy myself, když se mi to do dvou měsíců nepovede, sním jednu svoji taneční botu !

neděle 23. září 2007

Bohemia Coffee Event - LTBA - DAAG

po delší době jsem se zúčastnil opět "masovější" IVAO akce, virtuální aerolinky Bohemia Airlines pořádali zajímavý let mezi Istambulem a Alžírem, protože jsem neměl nic moc na práci, rozhodl jsem se početnou skupinku bohemáků doprovodit.

---Odlet z Istambulu, jako číslo 8---

Začátek moc slavný nebyl, ještě 15 minut před plánovaným startem jsem ládoval scenerky do simulátoru, vše otestoval, pobral a prohlédl mapy, vybral si stojánku a připojil se. Bohužel, něco se nezvládlo, takže místo toho, abych vyrážel mezi prvními, zhroutil se mi sim při prvním metru vytlačení od gate. GRRRRRR. Vše znovu, naládování FMC, oživení éra. Ale nakonec jsem nenabral zase takovou ztrátu, jak jsem čekal, hlavně díky obrovské frontě na startu z důvodu místního povoleného rozestupu min 2000ft výškově. Vše trvalo neskonale dlouho, a tak jsem se, sice asi hodinu za prvním z vláčku, ale přeci jen dostal do vzduchu. Pro jistotu jsem zvolil méně náročnější noc.

---Ale připálil jsem ji fakt jenom trošku...---

S řídícími se dalo docela slušně domluvit, díky BHA270, který mne doprovázel "ocas na čumák" poslední třetinu letu, jsme dokonce jednomu přidělali pár vrásek, nakonec jsme se ale přeci jen domluvili. Algiers Approach na mě zapůsobil asi nejvíce, vše vyznívalo profesionálně a rychle, to, že se mi odporoučel Ivap jsem si všiml ani ne za minutku a zběsile rychle jsem se opět připojil a přistál. Na zemi stále ještě čekala skupinka, přiletivší snad o hodinu dříve, a tak se i pár hezkých foteček povedlo.

---ILS rwy 09 estabilished. Az na bouřku všude kolem a asi 2FPS,moc hezké---

Takže díky organizaci za hezký zážitek, díky množství pilotů se ani na UNICOMu člověk nenudí. Co je všechno schopný jednotlivec vymyslet na chatu, tomu se snad ani věřit nechce :o).

---Několik úspěšných absolvovatelů, nakonec nás doletělo kolem 10---

Takže díky a zase někdy, letu zdar !

pátek 7. září 2007

Jedna ranní, nadčasová, pracovní

Psáno přesně o půlnoci, jakožto vize pro následující den :

Krásné ráno, Zlatíčko
dobrého dne přání,
vím, už vaříš kafíčko,
v Kávovarně ranní.

Kávu támhle, vodu tady,
Zuzle čile klusá,
jednu vodku do zahrady,
pro hlídače - Rusa.

Ještě chvilku, chviličku,
konec už se blíží,
a hle - vidím ručičku,
za pět minut čtyři !

Rychle domů, umýt vlásky
zabalit pár věcí,
však to stihnu - šup sem sázky,
nejsme žádní šneci.

Brr, jak by byl konec ledna
zimou třese se mi svět,
pamatuji - tři šest jedna,
v devatenáct nula pět.

Máš to kousek, však odjíždíš
ze Smíchovského nádraží,
kolem osmé do Korkyně,
Tvůj autobus doráží.

Lásko moje milovaná,
již teď bych tam chtěl stát,
obejmout Tě, políbit Tě,
nekonečně milovat..

pondělí 3. září 2007

Báseň zamilovaného uživatele ICQ

napsala moje maličkost pro mojí lásku

Krásný večer, Zuzle milé,
necítím se provinile,
zeptám-li se, kdy svou ženu,
mohu čekat připojenu.

Stačí i přibližný čas,
miluji Tě, no jo, už zas..


neděle 2. září 2007

Můj první týden hrůzy

Týdenní nucené práce na chalupě...vůbec netuším, co tu budu dělat, odloučen od toho, co nejvíce miluju..od Zuzátka. Mám z toho hrůzu.

Den nultý, předcikánovský
Neděle

Všechno to uteklo tak neuvěřitelně rychle.. Jednu chvíli jsem byl v noci před Lucernou, vyzvedával si Tě a věděl, že nás čekají ještě alespoň dvě společná dopoledne. A najednou jsem byl v celém bytě sám, všude uklizeno a čisto, vzal jsem si několik málo věcí a smutně odjel Fabijkou na Besednou, daleko, předaleko od svojí lásky. Vůbec netuším, co tu budu dělat celý ten šílený týden, jak vydržím to odloučení, po bezmála pěti měsících nejdelší vůbec. A to ještě není všechno, za další týden se zase zmizíme, ale bude nás dělit skoro polovina Evropy. Hrůza, moje Hransotajátko. Tedy pro mě bezmezná.. Už aby to bylo všechno za mnou, teď stojím na začátku a mám ze všeho zvláštní, svíravý strach.


Zanechme smutnění, ještě na něj bude spousty času. Nechci se tu ukousat večerní nudou, přez den asi nebude mnoho času, cikán bude makat a my s ním, ale po večerech bych chtěl vždy shrnout, co se dělo, vystavit nějaké obrázky..Pojmu tento článek jakožto takový "Deník Expedice" , sice nejsem na expedici, ale proč si na to nehrát. To, co miluju je také daleko, od toho, co mám rád jsem daleko také. Tak kde je rozdíl ??

---Arinka míč lapající v plné rychlosti a výskoku (vyfoceno asi na 35.pokus)---

Dorazil jsem na chatu kolem půl šesté, všude se horečně připravovalo na zítřejší začátek akce. Připraveno lešení, okna překryta folií proti prachu... S babičkou jsme nakonec šli vykopat díru na novou olivu, bude stát na shody nad chalupu ze zahrádky. Hotovo za deset minut, včetně zalití, zadusání do země, zahrabání a odklizení nářadí, přinesení tyčky na přivázání stromečku a samotné ukovení provázkem. Prý vydrží až třista let. Tak to jsem zvědavý, udělal jsem pár foteček, ať mohou děti dětí mých dětí říkat, že jejich slavný předek tento strom zasadil :o) (Lásko, víš, že s Tebou opravdu chci mít děti ? Jsi první, které to takhle píšu a klidně Ti to i řeknu..)

---Babička zalévající čerstvě zasazený stromeček, přejme mu vše dobré---

Následovala houbová omáčka (mňam), s houskovými knedlíky (mňam mňam).

A od té doby, dělám vlastně stále totéž. Optimalizuji nové PC a snažím se z něj dostat maximum tak, abych tu vydržel ten týden. Transport Tycoon, Age of Empires, Miranda, Skype, a tak dále..

Přenastavil jsem si také pozadí plochy, aby se mi tu přeci jen sedělo příjemněji, lásko moje.


Přivezl jsem si z Prahy sluchátka a přenosný disk, poslouchám "tamtu" písničku. Ne tu, kterou asi myslíš, i když položit Tě na stůl a jemně otlapkávat by bylo také krásné, je to ta druhá. Zpívají tam něco o držení malé ručičky. Tak moc bych Tě chtěl držet za ruku, moje milá, mít Tě tu vedle sebe. Jsi v práci, myslím na Tebe a nemohu přijít na způsob, jak bych Tě třeba takhle na dálku potěšil.

Je 22:46, zkusím nainstalovat ty Age of Empires, uvidíme, jak to pošlape...

23:14 - Tak AoEII nešlapou :-( . Nevím proč, instalace proběhne OK, ale při spuštění to okamžitě padne. Neřeším, zkusím najít něco jiného. Locomania sice běží, ale na mizerný detaily, takže taky nic moc, o Oblivion se ani nepokouším. Právě mi v uších tancuje Sid a jeho minilenochodi. Ještě neví, že se ho pokusí upálit :-).

---Tak to jsem já v baráčku :o) ---

Lásko moje, je půl dvanácté, za hodinku a kousek již budeš, doufám, na cestě domů. Moc Tě miluju, strašně mi tu chybíš, ale musím to vydržet.. Jdu Ti napsat smstičku, na dobrou noc, moje milovaná..

Den první, Jožo is incoming !
Pondělí

10:45
A je to tady, akce fasáda začíná ! . V 7:30 jsem vyzvedl Josku v Benešově, hystericky brzké vstávání na mně rozhodně zanechalo následky. Následovala snídaně a příprava míchačky. Jožo nám pak ukázal upgradovaný systém míchání malty, který mi sice přijde neuvěřitelně ztrátový, ale prý se to tak v praxi dělá. Inu co, já jsem jen stavební teoretik a ještě přes silnice :o).

--- Naházet vápno, cement a písek na jednu hromadu, zamíchat a pak to házet do míchačky, byla pro mne novinka. Jak se hlídá množství, a hlavně poměr složek ve výsledné směsi - netuším ---

Zedník začal špaletami okolo oken, musí si s tím dost vyhrát, proto není u míchačky žádný stres. Stíhám i psát blog. Vrátil jsem se do předpotopních dob, píšu do bloku perem, abych to ve volné chvíli předatlil do PC. Zvláštní, slyším odněkud mlátit majzlík.

11:30
Okno v baráčku je hotové, teď se dělá spodní, garážové. Jde mu to opravdu od ruky. Počasí se mírně kazí, ale snad nebude pršet. Odmontovali jsme satelit, rozebrali zahrádku pod kuchyní. Budeme muset otlouci celou stěnu chalupy, směrem do dvora. Brrr..

11:45
Je hotova přesní stěna baráčku, resp. pouze zarovnány nerovnosti, stejně na to přijde Novabrick, tak je to jedno. Babička zahalila růže. Jímá mě hrůza z toho, co všechno bude třeba omlátit od staré omítky. Nemyslím, že by to moje ruce zvládly bez úhony. Napsal jsem Ti smstičku,třeba Tě alespoň malinko potěší, ráno se mi to moc nepovedlo, viď :o(.

--- Tak tohle je "náš" Joska, fakt šikovnej chlap, bez ironie ---

13:00
Oběd byl fajn, houbová polévka a maso s brambory, okurkový salát. Napsalas, že Ti v práci není příliš dobře, strašně na Tebe myslím, ať už jsi doma a odpočineš si, moje lásko. To víš, začala škola, mladí a blbí vyrazili do ulic. Prší. Leje. Přesunul jsem se do stodoly a píšu na pytlích s vápnem. Míchání malty už mi jde docela hezky, byl jsem pochválen profesionálem, že to dělám lepší, než máma onehdá. To jí ale říkat nebudeme, dostal bych vynadáno buď já, nebo zedník. Nejpravděpodobněji oba :o).

14:10
Počasí ukončilo dočasně veškeré práce, leje jak z konve, zedník je na kafi, táta taky a já mám chviličku klidu, tak můžu přepsat pár věcí do PC. VEčer přijede Chvost. Vopruz, bude si zase nárokovat PC.

21:04
A je to za mnou, první celý den. Mimo plán se nám podařilo ještě z 75% omlátit celou stěnu chalupy, takže máme mírný náskok, zatím plníme na 110 % :o). V půl deváté jsem ještě vytáhl traktůrek a naplnil jeden valník omlácenou omítkou, odvážet se ale bude až ráno. Budík prý na půl sedmou, brr. Asi to ošidím alespoň o půl hodinky, sedmá je taky pořád fajn. Už jsem v baráčku, sedím u PC, napsal jsem Ti jednu básničku, poslal Ti ji smskou a i vystavil tady, sebekriticky se mi líbí :o). Jo - a už mi fungují Age of Empires II , po nevýslovných lapáliích jsem na to kápnul. Paráda, ne ?.

--- Jak rychle vrtí kohout hlavou ? Odpověď - velmi ---

21:07
Jop, o tři minuty více na mě doléhá smutek. Pořád tu nejsi, moje milá Zuzanko, Hranostajátko krásné, úžasné..jak já Tě miluju..

21:10
Přišla naprosto úžasná odpověď a smutek se rozplývá :). Nedočkavě odpočítávám deset minutek..

21:20
Do háje, dorazila sestra. Sakra práce, snad se bude dlouho vítat, protože jestli ne.. :o(

Den druhý,mícháš, míchám, mícháme...
Úterý

Oproti plánu, kdy teprve dnes jsme měli začít shazovat, je většina již dole a tak začínáme traktůrkem postupný odvoz k cestě. stavíme také lešení nad záhonky pod kuchyní, vydrží tam dlouho a dokonce se ještě prodlouží. Pomalu shazujeme veškeré staré zdivo, mysleli jsme, že to, co ejště drží, zůstane, ale nakonec jsme se rozhodli a shodíme úplně všechno.

---Tak takhle to vypadalo ráno, je shozeno 80% veškerého zdiva---

Počasí vypadá vrtkavě. Ráno bylo vedro k padnutí, ale kolem půl dvanácté přišly obligátní mraky a ustálilo se "proměnlivo". Míchačkou pracuji na plné obrátky, Jožo je zedník až moc rychlý, většinou nestíhám domíchat a kolečko je již prázdné a připraveno k dalšímu naplnění.

Byl to úmorný den. Nebylo se na co těšit, až mi svitla malinká hvězdička naděje. Táta jede večer do Prahy. Rozhodl jsem se, že bez Tebe nebudu celý týden, prostě to nevydržím. Jediným důvodem, proč jedu do Prahy jsi ty, má lásko.

Končíme dělnické práce v půl osmé večer, ještě umýt, uklidit nářadí. K večeři jsou párky. A pak již hurá do Knína se zedníkem a pak ještě dvakrát větší hurá do Prahy, za Zuzankou !!!! V devět hodin jsem byl umytý, čistý a navoněný, sedám do Fabie a vyrážím za Tebou. Ještě nakoupit malinké dárečky, třeba Tě i malinko potěším...

...a zbytek dne znáš, ne ? :o) Bylo mi tak nádherně, děkuji Ti, že jsem se k Tobě mohl přitiosknout a líbat Tě, že jsme byli opět spolu. Teď, když píšu tyto řádky, zase mi chybíš poblíž a já na Tebe mohu jen myslet..

---A takhle večer, nahozeno veelmi rychle, ten chlápek je prostě borec---

Cesta domů od Tebe byla to nejsmutnější, co jsem tento den dělal, ale naděje a vize, že mi v pátech opět skočíš do náručí, mě zanechala v dobré náladě. Moc tě miluju...

---A jedna jen tak pro Tebe, má milá---


Den třetí, ať žije elektrická energie !
Středa

¨Po nádherném večru následovala velmi krátká noc, umocněna ještě bouří žaludku, jehož obsah se dvakrát potřeboval projít. Vůbec jsem nespal a v šest jsem byl surově vzbuzen. Cestu do Knína pro Jožu jsem kompletně prospal, a ani ráno jsem nebyl moc užitečný. Naštěstí dorazili elektrikáři a vypli proud :o). Není nic slastnějšího, než když nemůžete zapnout míchačku. Dělali jsme sice uklízecí práce, traktůrek přeci jen jezdí na benzin, ale nebyla to blůhvíjaká hoňka, i na krátkou pauzičku jsem si našel čas. je to zvláštní, ale klucí od elektriky byli fakt dobří. Problém je ten, že vůbec nerozumím tomu, co dělali, ale dělali to rychle a zanedlouho byly venkovní rozvody kompletně vyměněny, přibylo pár nových jističů a světlo na verandu. Vše bylo ještě veselé...

Byl jsem také vyslán pro štuk do stavebnin v Kníně, za tímto účelem jsme od Rákosníků vypůjčili malý vozík za auto. Není větší sranda couvat s autem, které má vozík. Resp. omyl, je : Couvat s autem, které má připojen vozík tak malý, že není z auta z žádného pohledu vidět. To je na věšák. Couváte., máte perfektní pocit, jak to všechno krásně jde a najednou vidíte vozík vedle auta. Takže dopředu a zase znovu. Brrr.. Až na pár šaškáren před stavebninami, kde naštěstí nikdo nebyl, jsem se sžil s novým přívěskem na kouli dobře, cesta proběhla bez větších komplikací.

--- Čilý stavební ruch, na lešení elektrikáři, pod lešením Jožo, nemůže pracovat, neboť nejde míchačka :o)---

Elektrikáři zmizeli asi kolem třetí, zapojil jsem míchačku a opět začala typická rutina. 8 lopat písku, 3 cementu, 3 vápna. Vodu, zamíchat, vysypat. 8 lopat písku... Divíte se mi, že v takovou chvíli, myslím jen na jediné ? Tedy správněji, na jedinou ? Lásko moje, nemůžu se Tě dočkat...

Chvilku po sedmé jsme to zabalili, tak akorát, protože se náhle něco stalo. Nikdo ani neví co, každopádně teď je půl desáté a světla stále nesvítí :o) . Prostě světelný obvod nějak chvípnul, či co, zásuvky fungují, ale světla ne. Nikde kromě chlíva, stodoly a sýpky.

21:27, teď už jen doplnit dva dny obrázky, zavolám Ti, lásko, jestli Tě tu mám čekat a pokud ne, půjdu do hajan. Zítra jedeme zase na novo. Ach jo..

Den čtvrtý, prší, prší, jen se leje..
Čtvrtek

V 7:03 jsem poprvé koukl na mobil, protože mi přišlo podezřelé světlo, a fíha ! Ono je fakt sedm, takhle pozdě jsme ještě nevstávali. Druhý, podrobnější průzkum okolí, dává vědět proč. Venku leje. A hodně. V tomhle se nedá pracovat. A k tomu hlavně, pořád ještě nejde ta pitomá elektrika. Pak jsem o sobě chvíli nevěděl, a když jsem se podruhé podíval na telefon, bylo devět. To už jsem byl donucen vstávat, bude se řešit, kde je chyba v rozvodné síti.

Obligátní snídaně, 3 topinky, pěkně s máslem a česnekem, k tomu kakao a můžeme na to. Zkoumání jističů a pojistek nepřináší výsledky, koordinujeme s mnoha odborníky, kteří jsou mobilně k dispozici. Pomalu se dobíráme jádru pudla. Totiž, jedinou částí, která zůstala kompletně zachována, je rozvodová skříň u stodoly. A v ní tři pojistky. Dotazem u spřízněných elektrikářů zjištěno, že při propojení každé z dvou, musí vadaska (zkoušečka, zobrazující množství napětí) zobrazovat kolem 400. Otestováno - v pořádku. Při připojení pojistek ovšem již zjištěno pouze 220. To je chyba, pojistka sama o sobě nemá co regulovat, pouze v případě, že je opravdu jedna špatná a nevede, je 220 v pořádku. Takže máme 3 pojistky a jedna či více jsou rozbity. Nic moc co, zvlášť, když se všechny tváří v pořádku...

Abychom mohli jednodušeji proměřovat, připojili jsme ke každé z nich měděný drátek. Na všech se naměřilo oněch nežádoucích 220. Ovšem v momentě, když jsme drátky sundali, světla začala bůhvíproč fungovat. Špatný kontakt, který jsme mimoděk oškrábali tím drátem ? Proč ne...

--- Tak tenhle pohled byl něco jako zázrak, ani vlastně nevíme, proč to zase funguje...---

Vše vypadalo idylicky, až do chvíle, než se zjistilo, že jsme v háji :o). Totiž, na naprosto spolu nesouvisejících místech nefungovalo sem tam něco. Jedna zásuvka v pokojíčku, obě vodní pumpy (!), elektrická zásuvka sporáku..
To už jsme byli opravdu v koncích a tak nezbylo, než volat odborníka, který slíbil, že se co nevidět dostaví. Dostavil se öpravdu nevidět, bo jsme si v klídku popíjeli poobědové kafčo, Arinka - hlídačka, pospávala pod stolem, a pan elektrikář nám přijel na dvůr, pobíhal po jističích a hledal závadu. Objevili jsme jej náhodou, když jsem vylezl z kuchyně a spatřil auto :o). Inu - Arinka hlídá perfektně, ale musíme jí prostě ukázat, co vlastně má plašit. Ale jinak je to zlatíčko.

Vrátím se ještě k té elektrice, napsané to tak nevyzní, ale výpadek obou vodních čerpadel nás naprosto ochromil. Byli jsme bez vody. A tak nezbylo, než jak za starých časů, převařovat dešťovku. Pod jedním z okapů stál kbelík, kde se voda zachytávala, odkud byla expedována rovnou do hrnců na kamnech a převařována a poté venku zchlazována.

--- Zachytávání "pitné vody po převaření", v pozadí táta řeší problém s elektřinou ---

V poklidném tempu, za stálého deště uplynul veškerý polední čas, v půl třetí jsme vyjeli na dvě mise. Já s tátou pro cement a madlo na schodiště do Sedlčan, Chvost s babičkou do Nového Knína k veterináři, Arinka potřebuje trojkombinaci a antivzteklinu. Ve čtyři hodiny po návratu déšť mírně ustal, rozhodli jsme se tedy jít konečně "něco dělat". Uklidili jsme bordel, napadanou omlácenou omítku se zahrádky před kuchyní, vymetli načisto trávník, už se nic mlátit naštěstí nebude. Do toho přijela máma s oknem na půdu do baráčku, takže se natíralo luxolem.

--- Tak takhle to tu teď vypadá v noci..---

Toť celý příběh dnešního dne deště. Zítra se prý vstává v šest. Brrr. Ale zítra mi přijedeš, moje lásko, nemohu se dočkat, toužím po Tobě, chci Tě obejmout, vím o tom, že už na té autobusové zastávce Tě umačkám a zulíbám tak, jako nikdy..