pátek 7. září 2007

Jedna ranní, nadčasová, pracovní

Psáno přesně o půlnoci, jakožto vize pro následující den :

Krásné ráno, Zlatíčko
dobrého dne přání,
vím, už vaříš kafíčko,
v Kávovarně ranní.

Kávu támhle, vodu tady,
Zuzle čile klusá,
jednu vodku do zahrady,
pro hlídače - Rusa.

Ještě chvilku, chviličku,
konec už se blíží,
a hle - vidím ručičku,
za pět minut čtyři !

Rychle domů, umýt vlásky
zabalit pár věcí,
však to stihnu - šup sem sázky,
nejsme žádní šneci.

Brr, jak by byl konec ledna
zimou třese se mi svět,
pamatuji - tři šest jedna,
v devatenáct nula pět.

Máš to kousek, však odjíždíš
ze Smíchovského nádraží,
kolem osmé do Korkyně,
Tvůj autobus doráží.

Lásko moje milovaná,
již teď bych tam chtěl stát,
obejmout Tě, políbit Tě,
nekonečně milovat..

Žádné komentáře: