Jak jsem zase navštívil bazén..

Po několikaměsíční pauze jsem opět navštívil plavečák v Podolí. A málem jsem se utopil. Fakt, tak šílený pokles formy jsem opravdu nečekal, bylo to, jako bych celou dobu plaval v medu. Pomalu pomalu, pomalililinku... Bazén průměrně za minutu deset, to je fakt na věšák. Zkoušel jsem to stáhnout pod minutu, 20 metrů před koncem toho šílenýho sprintu jsem se prakticky jen topil a dal to za 54 sekund. Brrr, hrůza.

V páře jsem vydržel ani ne šest minut, absolutně neprohřátý, ale fyzicky naprosto vyčerpaný jsem vybíhal ven a pod studenou sprchou mi byla neuvěřitelná zima. Kde jsou ty časy, kdy jsem pod deset minut nešel a sprcha byla ledový pošušňáníčko na závěr ?

Přemýšlel jsem nad množstvím důvodů, proč se tak dělo a dospěl jsem k následujícím možnostem. Tak tedy, možná :

a) za to může dnešní fyzicky slušně náročná "akce postel"

b) za to může ne příliš náročný volejbal

c) za to může moje podvědomí, které to tak prostě čekalo a nic se mu nechtělo

d) za to může prakticky 4 měsíční flákání, s více či méně pravidelným volejbalem a s pravděpodobně častějším ( a rozhodně kvalitnějším ) sexem :o).


Sám se přikláním k možnosti D , hádejte proč. je to zoufale málo. Teď přijde Lucerna a fyzicky náročné tréninky a moje fyzička je prakticky nulová. Takže začínám opět chodit pravidelně plavčit, ať se vrátím alespoň tam, kde jsem před pár měsíci byl. Tedy bazén za 42 vteřin a pára na 16 minut :o).

Enjoy myself, když se mi to do dvou měsíců nepovede, sním jednu svoji taneční botu !