Nuda v zasedačce...

Nadpis článku tentokrát neodpovídá tomu, co bude napsáno níže. Odpovídá tomu, co se aktuálně děje. Sedím v zasedací místnosti. Tlumočím. Na jedné straně náš šéf, ukrajinec (ten hodnej ovšem..), nicméně mluví pouze ukrajinsky a špatně česky. Na straně druhé španěl. Mluví španělsky a tak trochu anglicky. Mno a mezi dvěma nesourodýma chlapama jsem já, mluvě výborně česky, slušně anglicky. A snažím se spojit toto "cosi" v rozumnou konverzaci. Už mi z toho hrabe a to jsme tu asi od půl druhé. Ještě asi hodinu a půl. Teď je španěl na WC a ukrajinec šel telefonovat na chodbu. A tak sedím za notebookem a nudím se :). Konečně :).

Minulý víkend proběhla na IVAO opět jedna velká akce. S kolegy a kamarády jsme se sešli v Kolíně u Mípy v kancelářských prostorách a poskytovali 30 hodin službu virtuálního řízení letového provozu. Akce to byla povedená, i když teď mám trochu problémy s IVAO headquarters, poměrně velké množství děkovných emailů, a hlavně přímo gratulace od velkého Karla Semeráka, mne potěšila. Sice ještě bojuji s větrnými mlýny názvu IVAO HQ Staff. Ale věřím, že i tohle dopadne dobře. Je to na správné cestě.

Proč to ale všechno píšu. Díky Petrovi Nečesanému nás navštívil i novinář kolínského věstníku. Článek si můžete přečíst na odkaze níže, nutno dodat, že mne na jednu stranu zklamal, ale na druhou stranu potěšil, přeci jen, nic tak nepolechtá vlastní ego, jako zmínka o vlastní osobě v deníku a ještě s podtitulem "ředitel" :).

VIRTUALNÍ PROVOZ NAD REPUBLIKOU ŘÍDILI Z KOLÍNA

Celkově musím ohodnotit tuto akci jako asi nejvydařenější vůbec. Spoustu provozu, dobrá nálada. Žádné zásadní spory. Poskytované služby vysoko nad obecným průměrem. Spousty děkovných reakcí. Byla by ale chyba nezmínit i kolegy, nejvyšší ocenění si v tomto případě zasalouží Michal Vorel, který pro celou akci pracoval hodně dlouho dopředu a jemu patří asi největší dík, že se vše povedlo tak, jak mělo.

Inu, co dále. Ještě stále byrokraticky přecházím do víru českého, ba přímo pražského, fotbalu. Fotografie, stokoruna a vlastní iniciály byly odeslány na svaz. Teď čekám, co bude, kam mne zařadí. Jestli to bude horší, než 1.B třída, tak budu skutečně naštvaný, ale nepředbíhejme. Testy jsem pořešil s úspěšností 100%. 0 chyb. Ale dle vlastních slov svazových potentátů: "zas až tak moc velký vliv to nemá". Hmps. Zajímalo by mne, co by řekli na to, že jsem test napsal nejen sobě, ale i třem kolegům, co se tísnili vedle mě a ptali se na správné odpovědi. Ne, život není vždycky spravedlivý. Ok, na onom aktivu rozhodčích jsem potkal takovou hrozně moc hezkou "snadbudoucíkolegyni". Za hoďku a kousek máme sraz na východní straně květinářství na Andělu. Tak jsem zvědavý, na které straně ji potkám. Říkala,  že si vezme kompas. Tak uvidíme.

Pořád je tu strašná nuda. Jediné, čím nešetří, je víno. Už mám třetí sklenku. Stejně je to španělské víno divné. Zlatý Muškát z Mikulova. A nebo ledové víno, mňam mňam. Tohle je fakt divný. Ani sladké, ani suché. Takové...hm...španělské. Ukrajinec přinesl nějakou kořalku, ale tu jestli otevře, tak tu asi umřem. Snad na to nedojde. Ještě hodinu. Aaaa, co tady budu dělat. Španěl má asi problémy s prostatou. Pořád je na WC, ukrajinec venku křičí do telefonu, snaží se mluvit česky. Je to prdel to poslouchat. Říká "švichni" místo "všichni".

Je tu ještě Michal. Fotograf. Nudí se stejně, jako já, tak mi tu posílá fotky, co nafotil. Všechny jsou strašný. Ale abych měl alespoň jednu vzpomínku na tuhle neskutečnou událost, tak sem uploadnu alespoň jednu. Podle Michala jsem se snažil v tomto momentě vysvětlit, že je akorátní čas na přestávku v jednání. Nicméně už trvá dlouho. A jestli potrvá ještě dýl a já nestihnu v 16:15 ten Anděl, tak asi něco rozbiju. Vzhledem k posledním událostem si nemohu dovolit přijít pozdě a to ani o jednu minutu. Těch 20 minut čekání z neděle mne postavilo trochu do role "nemůžeš si moc vybírat".

Tak jo, prostatický španěl je zpátky, ukrajinec stále na chodbě, právě řekl do telefonu větu "Já rybašit zítra ne manšelka rodit" :)). Hele, taky chci být vysoce postavený manažer. Aby mojí zásadní starostí bylo to, jestli půjdu zítra rybařit, nebo jestli se půjdu mrknout na manželku. Jak rodí. Moje děti. Nebo cizí děti. Nebo prostě děti.

EDIT: Kupodivu, mám problémy s přechodníky. Sice si myslím, že si Kolalok tenhle blog nikdy nepřečte, ale pokud ano, tak mám dobrou zprávu. Vážený Kolaloku, právě se chystám napsat Tapüřeti, jestli by mi nedala jednu hodinu doučování přechodníků. I když to teoreticky zvládám, prakticky na to seru .). Insider joke.