Hranostajovnik

čtvrtek 1. července 2010

Czech All England Club

Aneb bude to český Wimbledon?

Velká Británie opět hostí sportovní svátek, kvalitativně i historicky absolutně nesrovnatelný s běžícím VuVu mistrovství světa ve fotbale v JAR. Wimbledon, nejstarší turnaj na světě, opět otevřel brány nejlepšímu tenisu. Takže oblek, jahody se šlehačkou a zasedněme těsně za královskou loži na centrálním dvorci.

Asi bych se o něm nezmiňoval, kdyby nebyl letošní Wimbledon pro českého diváka natolik výjimečný. Petra Kvitová, Tomáš Berdych, to jsou ikony českého tenisu, které zazářily. Ale podívejme se do hloubek wimbledonských tabulek. Kristýna Plíšková válcuje jednu soupeřku za druhou v dívkách a dnes krátce po poledni postoupila do semifinále. Lukáš Dlouhý společně s Ivetou Benešovou postoupili do čtvrtfinále "mixu", smíšené čtyřhry.

Petra Kvitová právě přichází do arény, pokud předvede podobný výkon jako proti Wozniacké, neměla by mít s plnoštíhlou Williamsovou výraznější problém. Stačí jen nepřistoupit na její hru a trochu ji rozběhat, vždyť se skoro nehýbe..

Tomáš Berdych, který včera totálně znemožnil Rogera Federera, zaslouží absolutorium. Nelze říct, že by "Fedex" byl horší. Je nutno říct, že Tomáš byl mnohonásobně lepší, riskoval, no, měl spousty štěstí, trefoval lajny, ale to k tenisu patří. Ublížená reakce "The Big One", že neměl svůj den, byl zraněn a unaven, nepatří do úst někomu, kdo si X let užíval na výsluní čísla 1 tenisového žebříčku ATP. Pokud hraje Roger proti komukoliv, považuji ho tak trošku za našeho, přeci jen, zvolil si Slovenku za manželku a to mi přijde jako výborný krok :o). Ale proti Tomáši Berdychovi s moji podporou počítat nemůže. A zaslouženě prohrál. Měl říct, že Tomáš byl lepší. Všichni to viděli, věděli. Doba, kdy Roger ovládal světový tenis, pomalu odchází. Klesne na třetí příčku žebříčku, snad poprvé od roku 2003. A bude padat níž a níž.

A tak tedy, pokud budeme mít opět trošku štěstíčka, můžeme si zahrát finále. Aktuálně je to rozehrané skvěle. Petra se jen musí nenechat rozhodit. Tomáš má všechno ve svých rukou. Kristýna je o třídu výš, než všechny její protihráčky v dívkách.

Ježkovy zraky, Serena Williamsová právě cvičně podává.. A ty červený bombarďáky, to je teda něco...

pondělí 14. června 2010

FC Beton vs FreeTeam - komentář k utkání

Souboj, který vzhledem k dalšímu vývoji tohoto hracího dne vlastně nic neřešil, dva teamy, které měli jasný postup si to rozdali o lepší umístění v tabulce. Nicméně Betonáři nevěděli, že jim Beerchester díky výhře „uhrál“ postup a tak na nich byla patrná až přehnaná nervozita v průběhu celého zápasu. Utkání začalo opatrně, gigantické hřiště na Mikulově dovoluje kombinovat s míčem na noze a mužstva se spíše oťukávala. Pak ale po dobrém zákroku gólmana Šístka vyrazil Beton do protiútoku a Šafránek prostřelil gólmana hostí.

K jejich škodě to ovšem bylo všechno, co dokázali předvést. Od 10. minuty převzali iniciativu běhaví hráči FreeTeamu a vytvořili si několik dobrých šancí, které ovšem skončili buď na rukavicích prozatím výborně chytajícího Šístka, nebo na v síti obklopující hřiště chráníc kolemjdoucí od vzdušných projektilů. Vyrovnání ale na sebe nenechalo dlouho čekat. Brankáři Betonu totiž došla magie asi kolem 15. minuty, a tak první dva a čtvrtý gól FreeTeamu tohoto poločasu padají na jeho hlavu. Dostat dvě branky hlavou a jeden z úhlu téměř záporného prostě v malém fotbale nelze. FreeTeam si vypracoval spousty lepších příležitostí, ale Apolín, Frýba i Mecko dostali od Betonu branky téměř zadarmo. Pouze gól Malknechta lze označit jako vypracovanou šanci FreeTeamu, když po pěkné narážečce postupoval sám na Šístka a nekompromisně zakončil. Podíváme-li se na druhou stranu hřiště, gólman Frýba jen občas zasahoval proti náhodné akci soupeře, většinu střel vysílal Beton k rohovým praporkům a nebo vysoko nad hlavy všech.

Druhý poločas měl přinést drtivou ofenzivu Betonu, nicméně nestalo se, obrázek ze závěru prvního poločasu se prakticky nezměnil. Beton sice přitvrdil v osobních soubojích, hlavně hráč Hamrle mladší běhal někdy po hřišti jak smyslu zbavená motorová myška, jeho chíle slávy však měla teprve přijít. Ve 42. minutě tečoval náhodnou střelu Betonu kolem bezmocného Frýby a rodila se zápletka. Tu ovšem po dalších 9. minutách zahnal pěknou střelou Apolín, gólman Šístek ji neudržel, míč se sice tak tak dostal za brankovou čáru, ale bylo rozhodnuto. Utkání se poté už jen dohrávalo.

Kdyby Beton věděl, že je jistým postupujícím do vyšší ligy již před tímto zápasem, bylo by utkání třeba vyrovnané. FreeTeam, nesvázán nervozitou, měl na hřišti přeci jen navrch a dokázal tuto převahu využít. Obrana Betonu v čele s gólmanem Šístkem (právě jsem si našel, že se před utkáním přejedl řízky!) nedokázala potvrdit svoji pozici nejlépe bránícího teamu 7.K ligy. Ani FreeTeam ale nepředvedl nic z toho, že by měl být výrazně nejlépe útočícím týmem ligy, dá se to ale připsat tomu, že jim v zápase již o nic nešlo. Na závěr tedy gratuluji oběma týmům k postupu do vyšší soutěže.

sobota 12. června 2010

Dnešní den...

...bude vždycky výjimečný...:-*

sobota 29. května 2010

Poprask v Třeskoprskách

Inu, co na to říct. Máme po volbách. Zemětřesení, po kterém všichni volali, je tady. Pravicová politika nám, velmi pravděpodobně, bude diktovat následující 4 roky. Necítím se býti ani nejmenším politologem. Proč se říká "levice" a "pravice" nevím doposud, vím, kdo je kdo, ale nevím proč. Nicméně, stejně bych se rád vyblil z toho, proč a jak já.

Volil jsem ODS. K volbám přistupuji jako zodpovědný volič. V prvním kole vyhazuji strany, které buď nechápu (DSSS) nebo nehodlám tolerovat (KSČM) a nebo obojí najednou (VPB-SZSAROPASÚ...). Po několika dalších krocích mi zbyla ODS a TOP9. Jsem poměrně snadno ovlivnitelný médii. Pan Kalousek mi tedy převážil misky vah k ODS, a tak tedy s volebním lístkem 26 jsem odkulhal k urně. Slečna ve volební komisi, kontrolujíc mi občanský průkaz, byla opravdu hezká :). Pokud bych ji také zaujal, tak si jistě zapamatovala jméno a potom si to tady přečte. Tímto ji také zdravím :).

V pozici, ve které právě jsem, bych měl spíše inklinovat k levicové politice. Na internetu se objevilo spoustu srovnávacích testů typu "zkus, jak bys hlasoval ve sněmovně a zjisti, kdo se s tebou nejvíce shoduje". Vycházela mi ČSSD v poměrně drsné shodě, kolem 40%.

Nicméně, to, co se děje kolem nás, je realita. Realita + 10 let je Řecko. A tam nechci. Paroubek nás tam vedl. Jsem rád, že se půjde jinudy. Čeká nás placené školné? Zvýší-li se radikálně kvalita, sníží-li se odliv inteligence z ČR, já to beru. Poplatky u lékaře? Proboha, kam jsme dali oči? Doktoři by zasloužili stokrát vyšší plat, než nyní mají. Pomůže jim tohle? Jestli ano, tak jdu do toho.

Koupil jsem si víno. Není ho s kým vypít, ale proč ne. Dnešní den mne potěšil, užiji si jej alespoň sám.

čtvrtek 22. dubna 2010

Pěkný večer..

"Dejte mi pevný bod a pohnu zemí" prohlásil Archimédes již před mnoha staletími. A já dnes říkám: "Dejte mi dobré přátele a dokáži totéž." Jsem na tom mnohem líp. Já už je mám.

Výzdoba tunelu do minulosti - expedice Matrix 2010

Jednou z částí motivace byl i průchod do minulosti, v tzv. Myší díře vedle letohrádku Kinských. Byl vyzdoben fotografiemi pražského hradu v průběhu času. Když jsem si našel čas a byl jsem se tam podívat, potěšilo mne, kolik lidí si tyto fotografie, vytvořené noc před hrou, fotí. Objevili jsme dokonce človíčka, který s mobilem v ruce nahrával muziku, linoucí se z reproduktorku. Výtky, že obrázky nakonec k ničemu nebyly jsou jen důkazem špatné znalosti pravidel. Logo Matrixu se na žádné fotografii záměrně neobjevilo, proto to vlastně nebyla součást šifrovacího závodu :).

Několik lidí mne v cíli prosilo o zveřejnění těchto fotografií. Tak prosím, tady jsou a dokonce přidávám i jeden, který jsme nakonec nepoužili :)

Amarouny

Sla(v)ná šifra Expedice Matrix 2010

Když jsme se kolem Vánoc rozhodovali, jakým způsobem bude motivován letošní Matrix, bylo jasné, že pokud vyhrají Návštěvníci, musí být Amarouny součástí. A přibližně od února do dubna trvalo, než jsme dali dohromady funkční, vyrobitelný a hlavně vyluštitelný princip.

Věřte nebo ne, verze, která se nakonec objevila ve hře, byla mnohem jednodušší než ta, která byla prvně vymyšlena. Totiž v první verzi byla šifra dokonce třístupňová. V barvičkách jednotlivých dílků bylo zakódováno braillem slovo YES. Tedy jakožto potvrzení postupu (anglicky ano) a také jako další návod (foneticky sněz :) ). Po snědení vypadlo z jednotlivých chutí opět braillem (stačilo si do stejné mřížky 6x3 vyplňovat, zda je amaroun FUJ, nebo MŇAM) slovíčko HAM. Třetím krokem pak bylo posunout všechna písmenka v Amarounech o ono kouzelné HAM.

Testerům se zdál tento princip příliš složitý, moc náchylný na chybu. A tak se do hry dostala verze mnohem jednodušší, pouze jednostupňová, s vklíněnou nápovědou.

Ale teď k tomu, jak jsme vyrábeli tento slaný zázrak. V pátek ráno, den před hrou, vyrazil jsem se zásobou papíru na pečení, cukru (jojo, i ten tam byl :) ), hrnci a plechy na pečení k Soně do bytu a začal připravovat první dávky. Postup je jednoduchý, vezměme obyčejné Cukrárenské želé podle postupu uvaříme, dochutíme, necháme odstát, vylejeme do připravených plechů a necháme hodinku ztuhnout. Hmota, která vznikne, se rozřeže na kostičky, poskládá na tácky, do kostiček se napíchají písmenka, zabalit, složit do přepravek, expedovat.

Zní to mnohem jednoduššeji, než to nakonec bylo, trvalo nám to přesně jeden den vyrobit dostatečné množství + rozumnou rezervu. Mno a na závěr tedy fotky z výroby této aktivity.