Založil jsem blog. Říkám si proč, stejně sem zabrousí jen pár lidiček, a třeba si ani nebudou chtít přečíst výplod hranostají hlavičky. Ale já píšu rád. Uvolňuje to myšlenky, dává prostor pro fantazii, psaním unikám z nevšední reality do nevšednějšího světa mých tajuplných myšlenek, přání, stížností, nápadů...
Není to těžké. Prostě si sednu a píšu. Nepřemýšlím dopředu, jen píšu. Slovíčko za slovíčkem, tvořím věty, odstace, statě textu, jak mě napadne. Hraju si s textem. Vymýšlím nové formulace. A utíkám pryč, utíkám někam, kde je hezky, někam, kde je všechno takové, jako si chceme představovat v nejkrásnějších snech.
Zkuste to, uvidíte.
Díky moc, Toníku, opravdu to pomáhá...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat