Je přibližně půl páté, odpoledne, a pracovní den se pomalu chýlí ke konci. Ještě dvě hodinky, a budu opět o pár set korun bohatší a budu mít volný večer, s dobrým pocitem dobře vykonané práce.
Ale stejně to byl úplně prázdný den, protože moje myšlenky jsou stále upnuty k Tobě, lásko moje... Nedokážu a ani nechci myslet na nic a nikoho jiného.
Přehrávám si stále ty úžasný chviličky, co jsem s Tebou za posledních pár dní prožil, neustále se k nim ve vzpomínkách vracím a neuvěřitelně moc se těším, až zase budu s Tebou...
Žádné komentáře:
Okomentovat