D-Fens, pro zasmání i naštvání

Tento článek není z mé hlavy, je přejat z webu D-FENS-CZ. Doporučuji všem, kdo se chtějí zasmát, nebo si zanadávat, či si třeba rozšířit obzory :). Jako ukázku přikládám článek, popisující netradiční dopravní prostředek - koně.

Kůň je nekolový dopravní prostředek, dříve všeobecně využívaný, v současné době je provozován spíše pro zábavu. Nelze vyloučit jeho opětovné masivní používání v budoucnosti.

Vzhled: Kůň je dopravní prostředek poněkud neobvyklého tvaru zhruba dva metry vysoký, dva a půl metru dlouhý a půl metru široký. Hmotnost se pohybuje mezi 400-800kg. Rozměry se velmi liší podle typu a stáří. Nejvýše položená je takzvaná hlava, která obsahuje řídící jednotku, kamerový systém a detektory zvuku. Dále na ní jsou ventilační otvory a otvor pro doplňování paliva.

Pod hlavou je tzv. krk, což je v podstatě malý jeřáb, který je na sedmi vnitřních spojích schopen hlavu zvedat, otáčet a naklánět ji do všech směrů podle potřeby. Krk bohužel není teleskopický.

Krk je připojen k tělu, což je základní konstrukční blok. Zde je nutné zmínit zvláštnost konstrukce, totiž že kůň není poháněn válcovým spalovacím motorem, ale jedná se o velmi zajímavou techniku přeměny paliva na energii. Zájemcům doporučuji odbornou literaturu. Většinu těla tedy zabírá zásobník paliva a systém jeho zpracování, systémy chlazení a další. Pod tělem jsou nohy, které obstarávají vlastní pohyb koně. Skládají se z různě dlouhých tyček spojených klouby, kterými pohybují tzv. svaly. Ty jsou funkcí podobné hydraulickým pístům, jen princip činnosti je poněkud jiný.

Celý kůň je potažen kvalitní kůží s vyhříváním.

Jízda: Zvláštností jízdy koňmo je, že jezdec nesedí uvnitř koně, ale na něm. Nabízí se zde přirovnání k motocyklu, ovšem není to přesné. Kůň je vybaven samonavigačním systémem, takže pokud často jezdíte určitou trasu, nemusíte se vůbec věnovat řízení a bez problémů si můžete za jízdy číst nebo telefonovat. Určitou pozornost jízdě je nutné věnovat pouze v případě neobvyklých okolností, například náhlé vyběhnutí zvěře z křoví. V takovém případě bývá navigační systém zmaten neobvyklou informací a může neočekávaně změnit směr nebo rychlost pohybu.

Pokud jedete jinudy, je kůň schopen samostatné navigace po zřejmé cestě, jinak je nutné občas jeho pohyb korigovat.

Při jízdě se nejvíce projevuje stav řídící jednotky. Některé si vynucují doplňování paliva bez ohledu na přání jezdce, nebo reagují na snahu o řízení velmi nepříjemným způsobem. Ovšem dobře naprogramovaná jednotka je většinou velmi spolehlivá a pokud se projevuje neobvykle, je nezbytné zjistit důvod problému. Většinou postačí doplnění vody, nebo krátká přestávka. Někdy však bývá nezbytná korekce chování, například pomocí stimulace dotekových čidel pod kůží.

Rychlost a dojezd: Základní rychlostí je krok. To je způsob pohybu, kde jsou tři nohy na zemi a jedna ve vzduchu (nohy se při pohybu pravidelně střídají). Rychlost je cca 5-8kmh, vytrvalost několik desítek km. Tento způsob pohybu jako jediný nevyžaduje od jezdce žádnou zvláštní námahu ani aktivitu. Rychlejším pohybem je klus, při kterém se střídají dvě a dvě nohy. Rychlost pohybu je kolem 10-15kmh. Touto rychlostí je kůň schopen jet cca hodinu, pak je nutné zpomalit nebo zastavit kvůli ochlazení a v létě i doplnění vody. Na kratší vzdálenosti je možné použít cval, kdy kůň dosahuje rychlosti kolem 20-30kmh a vydrží zhruba několik minut. V případě potřeby je možné jet tryskem, to je nejrychlejší způsob pohybu koně, kdy rychlost dosahuje 60-70kmh, ovšem vytrvalost je pouze pár set metrů, poté je nutné nechat koně pár minut jít krokem kvůli uklidnění a stabilizaci pohonného systému.

Rychlosti nejsou proti ostatním dopravním prostředkům nijak závratné, ovšem na druhou stranu má kůň již v základní výbavě náhon 4x4 a je schopen jízdy i ve stoupání kolem 50-60%. Umí také plavat, skákat a překonávat velké terénní nerovnosti, polomy, atd. Lze za něj i zapřáhnout vozík, kládu nebo jiný náklad a tím jeho využitelnost velmi stoupá.

Nevýhodou koně je, že nemá brzdy (nelze je ani dokoupit) a pokud se rozhodne nezastavit, máte problém.

Spotřeba: Kůň spotřebovává výhradně paliva z obnovitelných zdrojů. Základ tvoří tráva, jádro a voda. Tráva v létě roste všude, na zimu je nutné obstarat sušenou (seno). Pod označením tráva(seno) zde není myšlen slangový název druhu Cannabis sativa, ale tráva ve smyslu lidového označení, tj. zelené nadzemní části rostlin běžně se vyskytující se na loukách, v příkopech u cesty, apod. Kůň spotřebuje cca 50kg trávy denně, je ovšem schopen si ji sám obstarat na vhodném místě zvaném pastvina. Pokud tráva není, je nutné ji nahradit senem v množství cca 10-20 kg denně.

Slovem jádro se označuje palivo s velkým energetickým obsahem a to granule, obilí, obilné vločky, atd. Spotřeba závisí na typu koně a jeho zatížení. Obvykle při lehké zátěži postačí cca 1-2kg denně, při velkém zatížení až 5-10kg denně, ale pokud je kvalitní tráva nemusí být jádro po určitou dobu nutné vůbec. Vody kůň spotřebuje cca 20-50 litrů denně, podle zátěže, počasí a dalších okolností. Nejlépe je poskytnout vodu v neomezeném množství, kůň je schopen si ji pak automaticky doplňovat,

Dále by měl kůň dostat doplňky dle potřeby (sůl, vitamíny, mrkev, jablka, atd.)

Palivo by mělo být přiměřeně kvalitní, jinak hrozí problémy a závady. Občas je nutné složení konzultovat s odborníkem.

Výhodou je relativně levný provoz koně, ovšem problém je nutnost doplňování paliva i v době, kdy koně nepotřebujeme. Je to dané tím, že systémy koně nelze vypnout. Tento problém se u dopravních prostředků se spalovacím motorem nevyskytuje.

Emise koně jsou plynné, kapalné i tuhé. Plynné neuvažujeme, jedná se o vodní páru, CO2 a malé množství metanu. Tento typ emisí se objevuje se specifickým zvukovým efektem v případě rychlého pohybu koně, leknutí, apod. Kapalné emise kůň vypouští podle potřeby (vždy v klidu), několikrát denně v objemu 1-2 litry naráz. Tuhé emise jsou někdy problém, například velkou hromadu na náměstí jen málokdo srdečně vítá. Naštěstí jsou všechny odpady biologicky snadno rozložitelné a používají se jako velmi kvalitní hnojivo.

Péče a údržba: O koně se pečuje podobně jako o ostatní dopravní prostředky. Zhruba jednou měsíčně je dobré podrobně zkontrolovat a upravit koni kopyta, což je zařízení podobné pneumatikám s tím rozdílem, že kopyta se sama obnovují. Také je nutné jednou za čas koně vyčistit nebo umýt a také nechat zkontrolovat stav. Výhodou koně je self-repairing systém, kdy se drobná poškození sama opraví. Typicky škrábance na kůži, drobné závady v pohonném systému… Větší problémy je nutné svěřit odborníkovi. Ceny oprav jsou někdy hodně velké, problémem jsou i náhradní díly, většinou nejsou k dispozici. Kůň je naštěstí většinou schopen omezeného provozu i v případě vážnější závady například na některé z kamer nebo detektoru zvuku. V případě opravdu vážného problému je někdy nutné koně vyřadit k recyklaci a obstarat nového.

Kůň bezpodmínečně musí mít pro něj vhodné místo na parkování. Moji koně nemají garáž, jsou umístěni volně na pozemku, kde mají volně k dispozici vodu a trávu nebo seno. Pro případ opravdu nepříznivého počasí tam mají i přístřešek. Za takovýchto podmínek stačí péče v rozsahu cca 0-20 minut denně a dvě, tři hodinky o víkendu (v týdnu doplnit palivo a vodu, o víkendu očista výběhu).

Na tuning je kůň naprosto nevhodný. Křídlo a hifi soupravu sice je možné namontovat, ale výsledný efekt pravděpodobně nebude splňovat očekávání.

Ceny a doplňková výbava: Pořízení běžného koně přijde zhruba na 20-200 tisíc korun podle typu, stáří, vlastností a očekávání. Pokud se o koně nechcete nebo nemůžete starat sami, lze ho za poplatek kolem 3-5 tisíc měsíčně umístit ve veřejné stáji (obdoba garážových stání), kde se vám o něj postarají a můžete jenom jezdit. Navíc tam kůň není sám, což je významná výhoda. Na druhou stranu se musíte smířit s některými omezujícími pravidly veřejných stájí.

Pokud máte koní více, je levnější vlastní péče, ovšem musíte mít k dispozici pozemky. Jako optimální se udává cca 1 hektar na koně, v praxi postačí polovina. Jsou pak ale vyšší výdaje za seno, protože pastvina je dříve holá.

V případě pořízení koně budete potřebovat i doplňkovou výbavu jako ohlávky, vodítka, sedlo, čištění, různé přípravky na opravy drobných závad, atd.

Celkové náklady za život koně (zhruba 20-25 let) mohou být kolem 1-2 miliony korun, což je podobné jako u auta.

Koně si lze také pronajmout za cca 200-300Kč na hodinu, ale tento způsob ježdění mi nepřipadá příliš šťastný, protože nájemní koně jsou „okopaní“ od lidí a jejich řídící jednotky vykazují nejrůznější vady. Na prvotní seznámení to ovšem samozřejmě postačí.

Shrnutí: kůň je alternativní dopravní prostředek vhodný zejména pro volný čas, jako zdroj zábavy a také kontaktů se zajímavými lidmi. Můžete se s ním setkat zejména na venkově, ale i policie v některých městech oceňuje jeho nesporné výhody.