Vlastně ani nevím, proč jsem to dal do titulku, ale teď mě to napadlo, a tak jsem to tam plácnul. A hlavně jsem zvědavý, jak mi slovo sex zvýší návštěvnost :o).
Stalo se mnohé za těch pár týdnů, co jsem nepsal. Byli jsme s rodinkou v Rakousku na čtyřdenní dovolené, tento týden se nese ve znamení pití piva i těch nejnemožnějších druhů a neustálého proudu oslav. Proč se o tom všem nerozepsat :).
4 dny v Rakousku byly hezké i traumatické zároveň. Pořád mi odloučení od zuzátka nedělá příliš dobře a tak jsem odjížděl s pocitem smutného štěněcího zármutku, a těšil se neuvěřitelně moc na návrat. Viděli jsme hlavně místa, která jsme již navštívili, a mohu říct, že tato oživovací taktika vůbec není špatná. Vodopády na Krimmlu, Schladming, Zell am See, Kaprun a Kitzsteinhorn, Dachstein, Ramsau, Filzmoos, Salzburg a Solnou komoru, v čele s městečkem Bad Ischl, to všechno jsme stihli prošmejdit do nejmenších podrobností. Nakonec to byl poměrně fajnový výlet.
Chtěl bych se více zaměřit na Kaprun a Kitzsteinhorn. Snad všichni, kdo uslyší toto spojení, se nejprve vybaví až neskutečně tragický osud podzemní lanovky 11.11.2000 a smrt 155 nevinných lidí. Pro mne je to o to horší, že jsem osudným vláčkem sám jezdil několik let předtím a ještě se mi při pohledu na ocelovou konstrukci mostu v údolí a při nakukování světlíkem na již opuštěnou horní stanici ježí vlasy hrůzou, co si ti lidé museli prožít. Památník stojící v údolí, připomínka tragické události, je jen další jehlou do pukajícího srdce všech, co ztratili své příbuzné a kamarády tam, v Alpském infernu.
"Horní opuštěná stanice, focená přes otevřený světlík a spodní konstrukce mostíku do již zabetonovaného tunelu..Neskutečný pohled do opuštěné narezlé stanice, stále ještě zřetelně lze cítit mírný pach spáleniny.."
A ač byl celý výlet nabit dojmy, je pro mne návštěva Kitzsteinhornu tím, co na mne zapůsobilo nejvíce. Až se za pár let pojedu se svými dětmi podívat do Rakouska a navštívíme toto místo, bude stará konsturkce stále ještě na svém místě, ale nikdy již nikomu neřekne tolik, co teď říká mně, koleje, mířící do nikam, do zazděného portálu tunelu, jako znamení zmaru desítek lidských životů..
Afrika od Karla Wolfa je dokonalá písnička, teď mi tu hraje pořád dokola, a nějak se ji nemůžu zbavit :) . Po návratu z Rakouska jsem se vrhl do víru oslav, Láďova promoce, veselá akce u Sušenky, sem tam nějaká ta hospůdka se Zuzátkem a hle, blíží se Tvůj odjezd lásko a bude to zase pekelně dlouhých 14 dní, než se mi zase vrátíš. Možná trošku míň, ale je to dlouhé a nevím tedy, jak to tu vydržím rozumně..
Dneska jsme navštívili mnoha lidmi vychvalovaný Pivovarský dům, na rohu Ječné a Štěpánské. Mazec. Kdo nepil banánové, višňové, kávové či kopřivové pivo, neuvěří, že to může být dobré. Ale je, věřte mi ;).
Musím si jít brzy lehnout. Zítra mne čeká dvojmaratón na kole, pak cesta koupit strunu na kytaru a pak večerní Pizza party. Náročný den. Ale těším se. Hlavně na Tebe, lásko moje. Já vím, zase.
Žádné komentáře:
Okomentovat